Měl jsem svou mamku u Agáty na zkoušku na 3-4 týdny, ale potom z toho byly tři měsíce. Tři měsíce klidu pro mě a spokojenosti pro mamulku. Velmi si cením přístupu všech v Agátě, jezdil jsem tam za mamkou jako domů. Odjížděl jsem s dobrou náladou a přesvědčením, že více bych pro ni mohl těžko dělat. Vzali mi starosti typu najdeme mámu v pořádku nebo bude chudák na zemi čekat, až ji někdo najde a pomůže na nohy? Proč nebere telefon? O při denním kontaktu a kontrole jako jde s rodiči doma nebudete mít takovou jistotu, jako když je u Agáty. Máte tam pravidelnou kontrolu, dobré stravování, je postaráno o hygienu, máte kontakty, můžete si v rámci svých možností (začínající demence) pokecat a je také vedena k aktivnímu životu a pohybu. Žije si v krásném světlém pokoji s výhledem a všichni se snažíte, aby se z ní nestal ležák. V Domě u Agáty se ke svým svěřencům chovají jak ke svým zlatíčkům. Teď máme mamku na nějaký času přátel, kteří také mají svou babku a obě si hezky rozumí. A u Agáty mi vzali obavy, co potom? Děkuji. Teď mě napadlo, co bude se mnou, až budu sám potřebovat dědovu mísu?
Menu