Tři roky utekly v laskavé péči Domu pro seniory u Agáty. Jako nestranný pozorovatel, a přitom rodinný příslušník jedné z klientek – paní Jany – mám možnost účastni se řady odpoledních akcí, kterými je obohacován program pro obyvatele domu. Jeho klienti se dle svých možností se zájmem účastní různých akcí, které pro ně ve spolupráci se ZŠ, MŠ a LŠU v Řeporyjích Dům u Agáty připravuje. Nikdy bych nevěřila, jakou radostnou, laskavou a naplňující atmosféru klienti, sestry a pečovatelé spolu s účinkujícími dokáží vuvořit. Bylo pro mě velkým zážitkem pozorovat obyvatele Domu u Agáty s jakou dychtivostí, zájmem a nadšením reagují na účinkující, jak je to rozradostňuje a aktivuje. Jsou to pro mě úžasné osobnosti – ti Vaši klienti, vždy pěkně oblečení a upravení. Celé prostředí Domu u Agáty je velmi přívětivé, laskavé, plné pozitivní energie. Vaše sestry a pečovatelé a všichni další, kteří se podílejí na chodu celého domu jsou touto prací jistě velmi vyčerpaní, ale nikdy to na nich nepoznáte.
A tak mojí mamce utekly tři roky v jednom krásném pokoji s velikými okny do zahrady spolu se svojí spolubydlící Věruškou. Paní Věruška je pro mě dalším úžasným zážitkem v tomto domově. Když moje maminka k Vám před třemi roky přišla, byla to právě Věruška, která ji do všeho zasvěcovala, provázela, dodávala jí odvahy. Velmi energickou, čipernou paní Věrušku jsme si rychle iblíbily a její dceru Irenku, se kterou jsme se postupně seznámily a spřátelily.
Jak moje maminka získávala na jistotě a navracela se jí ztracená energie, tak Věruška přece jen o deset let starší začala o energii a vitalitu přicházet. To už jsme si na sebe navzájem hodně zvykly, a jak já chodím do Agáty i za paní Věruškou, tak chodí její dcera Irenka za mojí maminkou. A když se Věruška postupně stávala nepohyblivou, málomluvnou, tak její dcera Itenka využívala návštěv k popovídání s paní Janou, hrály Člověče a těšily se na sebe.
Paní Věruška je obdivuhodná, statečná žena. Nikdy neodejdu bez toto, abych jí nepozdravila, nepohladila ji a neřekla jí, jak moc je statečná. Jsou i chvilky, kdy si společně všechny tři zazpíváme. Teď to budeme mít za paní Věruškou o kousek dál, ale nevadí, alespoň se projdeme. A když se s námi onehdy Věruška loučila se slovy „Děvčata na shledanou,“ měly jsme s mámou slzy v očích. Jsme rády, že jsme Věrušku poznaly, a že všichni společně mohou prožívat své dny v tomto domě s těmito lidmi.
Děkuji za celou rodinu, Jana Z.