Zpráva z Agáty

Kolik vody má vypít starý člověk aneb Jak předejít dehydrataci?

Zdroj: pexels.com

Jak poznat dehydrataci u starých lidí – příznaky a jak jí předejít? 

Stáří prohlubuje problémy se zdravím. Běžné nemoci nebo zdravotní obtíže jsou tak mnohem větší strašáci než u běžné dospělé populace. Jedním z nich je i dehydratace, která se podílí na zhoršené kvalitě života seniorů, vyšším počtu hospitalizací či vyšší mortalitě. Jak poznat příznaky dehydratace a jak organismus zavodnit? To si vyjasníme v novém článku.  

Příznaky dehydratace 

Nedostatek vody v organismu může vzniknout v situacích, kdy tělo není schopné doplnit objem vody, který běžně ztrácí. Fyziologicky odchází voda z organismu močí, ve stolici, potem nebo dýcháním. Příznaky dehydratace nastávají při neadekvátním příjmu vody nebo při větším výdeji, jako je tomu v případě průjmů, horečky nebo při zvracení.  

U seniorů vzniká stav dehydratace nejčastěji z následujících důvodů: 

  • Staří lidé mají menší pocit žízně
  • Problémy s pamětí mohou způsobit, že se lidé zapomenou napít
  • Kvůli dalším onemocněním (například srdečním) berou senioři častěji léky, které organismus odvodňují

Dehydratací jsou obecně ohroženi zejména malé děti a staří lidé. Data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) dokládají, že v roce 2019 bylo nutné hospitalizovat z důvodu dehydratace více než 35 tisíc lidí. Těmto pacientům bylo v průměru 70,6 let.

Projevy dehydratace – jak dehydrataci poznat? 

Základní projevy dehydratace na sobě můžeme v horkých letních dnech pozorovat i sami. Pokud objem tekutin v těle klesne o 1 %, začínají se projevovat známky dehydratace. Mezi ty nejzákladnější patří bolest hlavy, únava, ospalost, snížení chuti k jídlu a výkonnosti a naruší se také schopnost termoregulace.  

Při přetrvávajících příznacích se může přidat i suchost rtů, dutiny ústní, podpaží a kůže, která ztrácí svou elasticitu. Z důvodu zhoršující se funkce ledvin je dalším projevem tmavá barva moči a roste také riziko zácpy.  

Dlouhotrvající dehydratace se projevuje i změnami v kognitivním stavu, u seniorů je příznačné delirium. Podle dat ÚZIS je nutnost hospitalizace z důvodu deliria (které není vyvolané alkoholem ani psychoaktivními látkami) smutnou výsadou právě starých lidí – průměrný věk hospitalizovaných je 77,1 let.   

Jak zavodnit organismus? 

Podle doporučených postupů Evropské společnosti pro klinickou výživu a metabolismus (ESPEN) lze předejít dehydrataci u starších lidí pomocí dvou klíčových kroků: 

1) dbát na časté nabízení a dostupnost tekutin 

Podle ESPEN by starší ženy měly vypít minimálně 1,6 litru tekutin za den, muži pak 2 litry. Toto nutné minimum je potřeba individuálně navyšovat podle zdravotního stavu jedince. Například je nutné přihlížet k ledvinným funkcím, fyzické aktivitě starých lidí a v neposlední řadě k okolní teplotě. Pokud senior trpí průjmem, zvrací nebo má horečku, je nezbytné doplnit tekutiny ještě nad zmíněné limity. V případě zhoršení stavu a prohloubení projevů dehydratace dostávají staří lidé náhradu objemu v nemocnici skrze žilní systém.  

2) nabízet seniorům druh pití, který mají rádi 

Další doporučení, jak zavodnit organismus je jednoduché – ať senioři pijí to, na co mají chuť. Nemusí pít pouze neochucenou vodu, ale počítá se i ta bublinková, ochucená, ovocné džusy, čaje nebo mléčné výrobky. Dokonce podle ESPEN nevadí ani káva, protože kofein nemá na stav dehydratace takový vliv, jaký se mu často přisuzuje. Stejně tak tomu je v případě alkoholu. Sice platí, že všeho s mírou, ale pokud jde o nápoj s maximálním objemem alkoholu 4 %, z pohledu zavodnění organismu jde stále o benefit (pouze v případě, že člověk netrpí jiným onemocněním, které by pití alkoholu nebo kávy kontraindikovalo). 

Dehydratace představuje u starých lidí závažný problém, a to nejen v letních měsících. Statistická data odkazují na to, že v nemocnici kvůli nedostatku vody v organismu končí zejména staří lidé. Proto je vhodné umět rozeznat příznaky dehydratace a provádět kroky, které zavodní organismus dřív, než bude hospitalizace nezbytná.